Sedíme v příjemné hospůdce nedaleko nemocnice, kde pracuje a patří k největším lékařským hvězdám. Ale za těch zhruba pět let, co se známe a co ho sleduji, i prostřednictvím médií, to nikdy nedal najevo. Naopak, jako by to přijímal s určitými rozpaky a nevěřícností. Jako by to, co za poslední dvě dekády prožil, byl pouhý sen.

Objednáme si k obědu salát a steak, Bohdan Pomahač se napije vody. Zamyslí se a říká: "Byla a je to úžasná doba. Začátky v Americe, to už snad ani není pravda. Shodou okolností jsem měl první bydlení kousek odtud, asi 300 metrů. Měl jsem jednu místnost a koupelnu i kuchyň sdílel s pěti čínskými rodinami."

Co bylo za celou tu dobu nejtěžší? Měl jste někdy chuť se sebrat a vrátit do Česka?

To ne, nikdy jsem neměl pocit, že už to dál nejde a že je jedinou alternativou návrat. Vždycky jsem měl nějakou další věc, kterou jsem chtěl dokázat. Samozřejmě, začátky byly tvrdé. Ale pokud je přežijete, tak vás to připraví na zbytek profesionálního života. V medicíně v Americe víte, že už nic, co vás čeká, nebude horší.

Kolik času jste trávil v práci?

Jednou jsem to počítal a v nejvytíženější týdny to bylo prakticky neustále. Asi tak 28 hodin z celého týdne jsem byl mimo špitál. Neříkám, že by to tak mělo být. Ale bylo to i k něčemu užitečné. Dalo mi to ohromnou praxi.

To je asi americké specifikum.

Říká se tomu "house officer", je to lékař, který je neustále v nemocnici. Člověk se učí tím, že je pořád s pacienty, o které se stará. Tak to bylo v době, kdy jsem začínal. Později už se to ukázalo být neúnosné, na chirurgii se kvůli tomu hlásilo čím dál méně lékařů, a počet hodin v nemocnici se proto přece jen redukoval. Ale teď se zase ukazuje, že mladí lékaři mají kvůli tomu míň zkušeností.

Bohdan Pomahač (45)

◼ Pochází z Ostravy, kde strávil dětství. Během dospívání patřily mezi jeho hlavní záliby šachy, které hrál na poměrně vysoké úrovni. Vystudoval gymnázium a posléze Lékařskou fakultu Palackého univerzity v Olomouci, během studia absolvoval stáž v Bostonu.

◼ V tomto městě už zůstal a v nemocnici Brigham and Women's Hospital se vypracoval na špičkového plastického chirurga. Působí zde dodnes.

◼ Celosvětově se proslavil na jaře roku 2011 první úplnou transplantací obličeje, kterou v této nemocnici provedl během patnáctihodinové operace se svým týmem.

◼ Následně získal řadu prestižních vědeckých ocenění a v roce 2015 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.

◼ Je ženatý a má dvě děti.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se