Pozice na kraji demokratické Evropy předurčuje Česko k neustálé otázce, zda jsme sme ještě uvnitř, nebo už za hranicí? 

(Data u všech vizualizací jsou za rok 2010/11, zdroj: Evropská komise.)

Destinace, které navštěvují čeští studenti, naznačuje, kam chceme patřit. Na prvních místech je Německo, Španělsko, Francie a Spojené království. Překvapivé je Portugalsko hned za nimi. Země Visegrádu, Balkán a Pobaltí pro české studenty příliš atraktivní nejsou.

O dost zajímavější je otázka, koho zajímáme my. Podle logiky moderního "stěhování národů", která míří z Východu na Západ, by to měly být převážně země východní části Evropy.

Statistika ale tuhle hypotézu nepotvrzuje: na prvních místech jsou opět západní země. Nejčastěji k nám jezdí Španělé a Francouzi, Portugalců dorazí víc než Slováků. Důvodem přitom není jen levné pivo a pěkné slečny. "Máme mezi studenty dobrou pověst - od okamžiku, kdy dorazí, jim nabídneme takzvaného tutora, který jim pomůže s aklimatizací a zapojí je do různých sociálních a kulturních akcí," vysvětluje Lucie Durcová z Centra zahraničních studií Masarykovy univerzity v Brně. "Hodně z těch, kdo dorazí, dostali tip od předchozích návštěvníků."

Češi jsou hodně aktivní; v absolutních počtech studentů, kteří vyrazili do zahraničí, nás z postkomunistických zemí překonává pouze Polsko. Cíl si čeští studenti vybírají hlavně podle jazyka - proto je častou destinací Skandinávie, kde není problém s angličtinou.

Němci, Francouzi a Britové - jak se snáší?

Když oddálíme mapu od Česka na celou Evropu, můžeme sledovat novodobé proudy v Evropě. Jak důležité jsou jazykové bariéry a historické křivdy? Jakou roli hraje vzdálenost?

V absolutních počtech jsou opět dominantní Španělé, Francouzi a Němci. Zajímavý je případ Spojeného království - to má největší nepoměr mezi přijatými a vyslanými studenty. "Důvodů je několik: jednak školné 9000 liber na rok, kvůli kterému se Britové soustředí na studium doma," popisuje Durcová. "Pokud už se rozhodnou cestovat, je to většinou mimo Evropu, zaměřují se na Kanadu nebo Spojené státy. Školy pak vysílají méně studentů na Erasmus a recipročně bohužel i méně přijímají."

Když odfiltrujeme nejlidnatější země, objeví se méně zřetelné vzorce (tabulka mobility mezi všemi zeměmi). Především silné vazby mezi jazykově a historicky spřízněnými zeměmi, obecně nižší vzdálenost stáží. Mezi nimi trčí Španělsko a Portugalsko s překvapivými vazbami na dálku (Španělsko s Polskem, Portugalsko s Litvou).

Při přepočtu na počet obyvatel jsou v Evropě nejaktivnější Finové; jde o jedinou evropskou zemi, kde prošlo Erasmem víc než procento všech obyvatel. "Finové kladou obrovský důraz na mezinárodní vztahy, je to jeden z pilířů jejich vysokého školství," vysvětluje Durcová.

Čtvrstoletí Erasmu, útěk Britů a krize Španělů

Erasmus existuje od roku 1987, mimo patnáctku původních zemí Evropské unie se dostal v roce 1998, kdy dorazil i k nám. Jak se rozvíjel v jednotlivých zemích a jak se na něm projevuje současná krize?

Mezi zeměmi, které vyslaly na Erasmus nejvíc studentů, jsou na první pohled patrné dva trendy: odklon Britů od Evropy v polovině devadesátých let a aktuální krize ve Španělsku (v Portugalsku ani Itálii se zatím neprojevuje). "Další, kdo pociťuje krizi, je Portugalsko - donedávna hledali Brazilci práci v Portugalsku, dnes je to naopak," předvídá Durcová další trend. 

V postkomunistické Evropě vede na absolutní počet stážistů Polsko, v poměru k počtu obyvatel jsou nejaktivnější Litevci, Lotyši a Češi. Od roku 2004 statistiku začíná válcovat nově přistoupivší Turecko.

Čeští studenti se mají líp - díky ministerstvu školství

Evropská unie platí studentům stipendia. Kolik dostává která země?

Největší příspěvek na zahraniční pobyt dostali v roce 2010/11 studenti z východních zemí: Kypru, Bulharska, Řecka a Turecka. Na opačném konci jsou země, které vysílají do zahraničí nejvíc studentů, Španělsko a Francie. Česko s průměrem 200,9 eur na studenta patří k nejméně dotovaným zemím. "Národní agentury v jednotlivých zemích přidělují prostředky, které mají k dispozici, institucím vysokoškolského vzdělávání," vysvětluje Durcová. "Je na rozhodnutí každé země, zda poskytne vyšší stipendia menšímu počtu studentů (tak je tomu například v Bulharsku, na Kypru a v Turecku), nebo nižší stipendia většímu počtu studentů (Francie a Itálie). Každopádně pro Česko tenhle údaj neplatí. Studentům tady doplácí stipendium ještě Ministerstvo školství, takže dostávají výrazně víc. Není to přitom v Evropě úplně obvyklé - je evidentní, že ministerstvo považuje Erasmus za prioritu."

S dotacemi MŠMT pak stipendia pro české studenty vypadají - v závislosti na zemi, kam vyrazí - následovně.

Od roku 2014/15 se chystá další šestiletý cyklus Erasmu - pod názvem Yes Europe nebo Erasmus for All, přesný název je zatím ve hvězdách.  

Zdrojová data: Evropská komise

Vyčištěná data: Google Docs