"Vzdělaná společnost je unavena životem. Náš světový a životní názor není dosti harmonický, není dosti dobrý a krásný, aby nám dal a zachoval radost ze života. Naše rozumová a mravní polovičatost rozmnožuje rok od roku nespočetné oběti sebevraždy."

Takhle psal o sebevraždě nadějný sociolog a budoucí československý prezident Masaryk ve své slavné práci o sebevraždě. Publikoval ji v roce 1878, přesně 70 let předtím, než stalinské tajné služby prokázaly smysl pro černý historický humor a vraždu jeho syna prohlásily za sebevraždu...

Publikace Českého statistického úřadu ukazuje na historických datech, že doba, kdy vznikala Masarykova práce, byla ještě příjemně klidná. Přestože v této době počet sebevražd v Českých zemích rostl, skutečný boom měl přijít až s oběma světovými válkami. Maximum pak v době světové ekonomické krize ve třicátých letech. Stejná data ukazují i poválečný růst a úbytek sebevrahů v období normalizace, který stejným tempem pokračuje dodnes. Dalo by se říct, že žijeme v nebesky pohodových časech, nebýt nenápadného otazníku na konci grafu...

K historickému období nabízí zmíněná publikace jen souhrnná data. Soustředí se na pětiletku 2006-2010, ke kterému nabízí spoustu detailů. Díky nim se můžeme soustředit na klíčovou otázku: je náznak růstu v posledních dvou letech výchylka, nebo začátek nového trendu, který ukazuje na zlé časy? Pokusíme se odpovědět v několika následujících článcích věnovaných datům o sebevraždách a jejich interpretacím - sociologickým i psychologickým.  

Na úvod se podíváme na několik nejobvyklejších klišé. Část má historické kořeny - například Masaryk ve své práci formuloval závěry, které dnešní data vyvrací. Ukazuje třeba na převahu sebevražd ve velkých sídlech, podle aktuálních dat jsou přitom životu nebezpečná spíš maloměsta kolem 10 tisíc obyvatel. Další skupinu klišé vytvořila lidová a mediální fantazie. Pět nejznámějších jsme postavili před tvrdá data: 

Klišé 1: Sebevraždy jsou okrajový jev 

Vůbec. Za roky 2006 až 2010 zemřelo vlastní rukou 7 120 lidí, to je o 1 685 lidí více než mrtvých při dopravních nehodách. Fakt, že na celkovém počtu úmrtí se sebevraždy podílejí zhruba 1,3 %, nevypadá nebezpečně. Na celkovém počtu nepřirozených úmrtí se ale sebevraždy podílejí víc než jednou čtvrtinou...

Klišé 2: Na podzim deprese, na jaře radost

Počty sebevražd jsou přesně opačné. Statisticky nejvíc sebevrahů se rozhodne ukončit život v jarních měsících, nejčastěji v březnu nebo květnu. Hlavní důvod je zřejmě v tom, že na podzim se do svých smutků ponoří větší část lidí, takže deprese působí přirozeněji. A naopak, na jaře je kontrast mezi tichou depresí a radostí, která visí ve vzduchu, mnohem zřetelnější. Na přesné příčiny se v dalším článku na tohle téma zeptáme psychologa.  

Klišé 3: Kritické jsou Vánoce

Přesně naopak, celé svátky jsou podle statistik poměrně klidné období, stejně jako následující Silvestr. Naopak, divoký bývá Nový rok.

Klišé 4: Kdo přežije pubertu, přežije všechno

Pubertální problémy jsou - jak ukazují data - spojené spíš s demonstrativními pokusy. Můžeme se domnívat, že většina pokusů v tomto období končí nezdarem, částečně díky nezkušenosti, částečně nedostupnosti nástrojů, hlavně ale kvůli smyslu akce, kterým není skutečná sebevražda (opět - na detaily se zeptáme psychologa). Takže kdo přežije pubertu, může se těšit na další kolo vadí-nevadí někdy před padesátkou. 

Klišé 5: Střelit se do hlavy

Pokud si myslíte, že většina sebevrahů volí poměrně spolehlivou střelu do spánku, nebo aspoň bezbolestný plyn, jste vedle. Už Masaryk ve své studii píše o dominujících metodách oběšení a utopení. První je stále častější.

Velké rozdíly v nástrojích jsou přitom mezi muži a ženami, ale i mezi Českem a státy západní Evropy. Budeme se jim věnovat v dalších článcích, stejně jako třeba psychologické motivaci pro jednotlivé typy sebevražd. Dostaneme se i k rozdělení sebevražednosti podle okresů nebo stoupajícímu rozdílu v počtu sebevražd mezi muži a ženami.

Čekání na další článek si můžete zkrátit roztomilou flashovou hrou Karoshi Suicide Salaryman o jednom unaveném japonském podnikateli...

Základní data i grafy článku ve větším rozlišení si prohlédněte v naší tabulce, kompletní data na webu ČSÚ.