Elektorát ANO tvoří z největší části dřívější nevoliči a voliči bývalých vládních stran ODS, TOP 09 a Věci veřejné. Nelze ale říci, že by Andrej Babiš přilákal výhradně pravicové voliče, neboť Věci veřejné před třemi lety sbíraly podporu napříč politickým spektrem. ANO nezískalo příliš mnoho bývalých voličů ČSSD.

Úsvit přímé demokracie oslovil zejména bývalé voliče Věcí veřejných a dále stran, které se před třemi lety nedostaly do Poslanecké sněmovny, především Suverenity a SPOZ.

ČSSD v letošních volbách neuspěla, protože nedokázala oslovit nové voliče. Hlas jí dali převážně její příznivci z voleb roku 2010. Část z nich navíc k letošním volbám vůbec nepřišla nebo podpořila KSČM.

Rovněž pravicovým stranám TOP 09 a ODS zůstali věrní jejich voliči ze sněmovních voleb v roce 2010. Především ODS neoslovila prakticky žádné voliče, kteří by pro ni nehlasovali už v předchozích volbách. Část bývalých voličů ODS odešla k TOP 09.

Nevoliči z voleb v roce 2010 z velké části nepřišli k volbám ani letos. Mezi nevoliče dále přibyla řada bývalých voličů ČSSD, Věcí veřejných a stran, které se v roce 2010 nedostaly do Poslanecké sněmovny.

Tyto voličské přesuny jsme odhadli statistickou metodou zvanou ekologická inference. Ta určuje nejpravděpodobnější strukturu voličských přesunů na základě rozptylu počtu hlasů pro jednotlivé strany na úrovni obcí a městských částí. Při hodnocení přesnosti se neuvádí statistická chyba jako u dotazníkového šetření, ale podíl všech voličů, u nichž metoda správně odhadla stranu v obou volbách. V České republice bývá přesnost modelu 80–90 %.

Alternativní metodou odhadu voličských přesunů jsou dotazníková šetření, při nichž se sociologové ptají respondentů, pro koho hlasovali v těchto a minulých volbách. Mnozí respondenti si ovšem předchozí volbu nemusí pamatovat nebo se k ní nechtějí přiznat.

Více se o metodě ekologické inference můžete dozvědět z následující přednášky: